AMLA? Seznamte se, v EU vzniká nový regulátor nejen kryptoaktiv
AMLA, totiž Anti-Money Laundering Authority, bude zbrusu nový regulátor evropského finančního trhu. Jak jeho název napovídá, bude jej zajímat praní špinavých peněz a regulatorní arbitráže v rámci unijních hranic a, světe, div se, také vaše kryptoměny. Tedy, hlavně zprostředkovaně, neboť by měl přímo dohlížet na poskytovatele finančních služeb, které se s kryptem pojí (burzy, směnárny, brokery a další).
Že jste o něm nikdy neslyšeli? Plán na vytvoření nového regulátora byl sicepředstaven již loni v létě, ale celkem v tichosti, a navíc nic nenaznačovalo, že by měl obstarávat přímý dohled nad světem kryptoaktiv. Hlavní pozornost evropské kryptosféry na sebe navíc až dosud poutala protahující se jednání ohledně první velké světové kryptoregulace – MiCA, která vzniká také na půdě EU. K té se letos přidala ještě kontroverzní Transfer of Funds Regulation, která má na svět kryptoaktiv neméně zásadní dopad. AMLA tak zůstala trochu mimo radar.
Její vznik je součástí balíčku chystaných evropských opatření v boji proti praní špinavých peněz a financování terorismu, kryptoměn se ale dotkne její vznik dost zásadně. Nový regulátor má totiž získat přímý dohled nad obchodováním kryptoměn.
AMLA je navzdory rok trvajícím diskuzím zatím stále ve stádiu konceptu a pokud budeme vycházet ze standardní zkušenosti se vznikem evropských směrnic, čeká nás ještě hodně jednání za otevřenými i zavřenými dveřmi, než nový regulační úřad spatří světlo světa. Počítat s ním už ale musíme.
Nápad na jeho zavedení souvisí s poslední aktualizací evropské direktivy proti praní špinavých peněz a financování terorismu – AMLD6, která je už nějaký ten pátek v platnosti. Potíž je v tom, že ani poslední verze AML směrnice nedokázala vyřešit dlouhodobý problém s legislativní arbitráží v rámci unie.
To je docela trapas, protože si EU na mezinárodním finančním trhu v minulosti několikrát utrhla slušnou ostudu, když se navzdory super zregulovanému trhu skrze evropské finanční instituce praly špinavé peníze ve velkém. Příkladem může být třeba kauza estonské pobočky Danske Bank, přes kterou se v letech 2017-2018 vypralo 200 miliard eur špinavého ruského kapitálu. Právě to by mělo nové centrální regulatorní těleso zkomplikovat a kryptoměny se s tím holt svezou také.
Pokud jde o dopad na kryptoměnový byznys, z návrhů, které mezi červnem a červencem letošního roku představila Rada Evropské unie a Evropská komise, vyplývá, že by AMLA měla sledovat a napřímo regulovat minimálně takzvané vysoce rizikové kryptosubjekty, jako jsou firmy nabízející finanční služby.
To jsou podle předchozí verze směrnice (AMLD5) minimálně všechny směnárny, burzy a brokeři kryptoměn. Slovo minimálně je zde přitom poměrně klíčové. Vlastní podobu návrhu totiž ještě nepředstavil Evropský parlament, který se jím bude zabývat po srpnové letní pauze.
Potíž s Evropským parlamentem je ta, že jde o nejvíce zpolitizované těleso z celé zákonodárné trojky, a navíc jsme se již na příkladu regulací MiCA a TFR mohli živě přesvědčit, že postupuje ve vztahu ke kryptoměnám nejagresivněji a často poměrně nesystémově. Můžeme tedy očekávat, že nezklame ani tentokrát.
V momentě, kdy bude třetí návrh na stole, čeká EU zdlouhavé období jednání v rámci takzvaného trialogu, kdy se všechna tři evropská tělesa přetahují o to, čí stopa v nové legislativě zůstane otisknuta nejhlouběji. Kryptobyznys v tomto období čeká éra největší nejistoty, protože trialogy jsou pověstné jednáními za zavřenými dveřmi a netransparentností. Na veřejnost se tak zpravidla dostávají jen kusé, politicky motivované a občas protichůdné informace.
Vraťme se ale k tomu, v čem je regulace pro kryptosféru, nebo minimálně pro její byznysovou část tak zlomová. Ukažme si to na příkladu předchozích AML směrnic. Dvě předchozí, tedy čtvrtá a pátá, nastavily pro členské země standardy pro shromažďování a zpřístupňování údajů, jako jsou například informace o skutečných vlastnících korporací, nechaly ovšem jednotlivým vládám poměrně volnou ruku v tom, jak tyto standardy uchopí.
Výsledkem je chaos. Ne všechny evropské státy například poskytují tento druh informací zdarma, některé země neposkytují informace v angličtině a silně variuje i úroveň poskytnutých detailů. Podobného přístupu jsou si kryptofirmy často velmi dobře vědomé a aktivně tohoto faktu dlouhodobě využívají právě při legislativní arbitráži. Nejvíce kryptobyznysu se pak koncentruje ve státech s nejbenevolentnějšími pravidly, typickým příkladem je Malta.
Předchozí verze AML směrnice tak například stanovila, že by měly jednotlivé členské státy s kryptoburzami nakládat jako s finančními institucemi. Bylo ale ponecháno na jednotlivých státech, jak se k transpozici tohoto požadavku postaví. Pokud je implementace v příliš velkém rozporu se zamýšleným záměrem nařízení, může Evropská komise předvolat zlobivý stát na kobereček před evropský soudní dvůr. To je ale dost extrémní a ve větším měřítku nepraktické řešení, není tak divu, že evropští zákonodárci hledají jinou cestu. A vypadá to, že ji už našli.
Problém s kryptofirmami, které zaměstnávají armády právníků a rozsáhlá compliance oddělení, aby mohly díky rozdílné implementaci evropských nařízení efektivně kličkovat v evropské právní džungli, jak to dnes z velkých kryptofirem dělá například Binance, se tak s příchodem centrálního regulačního orgánu s přímým dohledem nad kryptobyznysem v EU možná chýlí ke konci.
